Dokonalost není v životě cílem, tím je jen věčně trvající proces zdokonalování, zrání, pročišťování… Jako takový je jediným morálním cílem růst.
Člověk nesmí dopustit, aby se jeho život zastavil, ani tehdy, když jeho životní sen ztroskotal.
Tragický je rozchod jen tenkrát, když dva, kteří se rozešli, si žijí dále po boku.
Já sám jsem ten jediný, kdo může změnit můj život. Nikdo jiný to za mě neudělá.
V tom je opravdová radost života: sloužit a plně se věnovat určitému cíli, být přesvědčeni o jeho velikosti. Celí se nechat strávit předtím, než nás dají do starého železa.
Holé šílenství je žít v nedostatku, abys zemřel jako boháč.
Člověk, který žije dvojí život, má tykadla. Ví, kam až může zajít, aby nevzbudil pozornost.
Pravý život začíná teprve, když začíná být součástí jiného života.
Člověk musí mít něco, co by mohl zbožňovat, jinak je jeho život prázdný.
Ve svých dětech žijeme dál.
Hlupáci si myslí, že kdo žertuje, není dost vážný, a že vtip není odpověď. Proč tohle přesvědčení? Protože je v jejich zájmu, aby tomu tak bylo. Je to politika, jde jim o život.
Štěstí tvého života záleží na druhu tvých myšlenek.
Stařecký věk je jedním ze stupňů našeho života a má jako všechny ostatní svou vlastní tvář, vlastní atmosféru a temperaturu, vlastní radosti a strasti.
Když nežijeme, jak myslíme, nakonec budeme myslet tak, jak žijeme.
Svět, v němž jsme žili včera, není tentýž svět, v němž žijeme dnes, nevyzpytatelně postupuje do nekonečna k svému cíli a my s ním.