Jak pokračujeme v životě, poznáváme meze svých schopností.
Ne bezdůvodně Řekové tvrdili, že každý mluví tak, jak žije.
Každý má být spokojen s dobou, která je mu dána k životu. Krátký čas života je dost dlouhý na to, abys žil dobře a čestně.
Představ si, že stojíš na prahu nevídaného úspěchu, jasný a krásný život ti leží u nohou. Tak vstaň a čiň se!
Dokonalost není v životě cílem, tím je jen věčně trvající proces zdokonalování, zrání, pročišťování… Jako takový je jediným morálním cílem růst.
Způsob života budiž střední cestou mezi mravy vzornými a obecně vžitými.
Sebeláska je jedinou láskou, která trvá do konce života.
Tak jako báseň i život se hodnotí ne podle délky, ale podle obsahu.
Zdá se mi, že toto je pravidlo všeho bytí: život není takový - je úplně jiný.
Největší část života uniká těm, kdo dělají špatně, veliká část těm, kdo nedělají nic, celý život těm, kdo dělají, co dělat neumějí.
Pro optimisty není život problémem, ale pokaždé znovu řešením.
Co je život jiného, než řada stanic, kde jsme zmeškali nebo chytili svůj vlak.
Celý život jsem chodil na pohřby svých přátel - sportovců.
Celý život je přímo ideálně začarovaný kruh. Lze jej vyjádřiti touto větou: Lopotíme se a staráme se k tomu cíli, abychom se nemusili lopotit a starat.
Ve svých dětech žijeme dál.