První pravidlo provozu životních cest: většina dobře prošlapaných cest nikam nevede.
Oděv je jenom soubor kapes, jež slouží k uchování čtyř nebo pěti hlavních věcí života.
Živo dobře napsaný je skoro stejně vzácný jako život dobře prožitý.
S životem je to jako se hrou. Nezáleží na tom, jak je dlouhá, nýbrž na tom, jak se hraje.
Duchovenstvo slouží tomu, aby uspokojivý život byl dosažen spíše v budoucím světě než v přítomném.
Člověk nemůže plně vidět sebe sama mimo lidství, právě tak jako nemůže plně vidět lidství mimo život a život mimo vesmír.
Blaženě žil, kdo v skrytu prožíval život.
Právě chyby dávají někdy obrazu život.
Život je příliš krátký, aby byl nicotný. Přesto jsme zklamáni, že právě taková většina našeho života je.
Dobro v tomto životě je nadějí pro život věčný.
Jakmile přijmeme fakt, že život je težký, začneme růst. Pochopíme, že každý problém je také příležitost.
Čím šedivější je praxe života, tím bujněji se zelená strom teorie.
Člověk prochází přítomností se zavázanýma očima. Smí pouze tušit a hádat, co vlastně žije. Teprve později mu odvážou šátek z očí a on, pohlédnuv na minulost, zjistí co žil a jaký to mělo smysl.
Na některé události v životě se dlouho připravujeme a když k nim dojde, nechápeme, proč jsme se na ně vlastně tak dlouho připravovali.
Zamilovaní jsou zatím spojenci tím, že spolu dokáží žít, takže si vůbec neuvědomují, že by kdy jednou dokázali společně žít i bez sebe.