Neumíš-li správně žít, zkušeným ustup.
Lidé, jejichž životní poznatky jsou stejné, nezůstanou si na dlouho nejlepším společenstvím druh pro druha.
Už jste někdy vstoupili do místnosti a zapomněli, proč tam jdete? Mám dojem, že psi tohle dělají celý život.
Snažme se žít tak, aby až nebudeme, plakal na našem hrobě i hrobník.
Život se stává životu nebezpečným.
Nejtěžší je život študáka. Je plný zkoušek.
Žena nás zamíchává do života.
Pracujeme, jako bychom měli žít navždy, a žijeme, jako bychom měli zemřít dnes.
Zkušenosti, které bychom my dospělí měli sdělovat mladým, nezní „Život už s vašimi ideály zatočí!“, nýbrž „Pevně zapusťte kořeny do svých ideálů, aby vám je život nedokázal vzít!“
Každý má být spokojen s dobou, která je mu dána k životu. Krátký čas života je dost dlouhý na to, abys žil dobře a čestně.
Soukromý život bez dějinného horizontu je čirá fikce, atrapa a v posledku vlastně lež.
Nejvyšším úkolem není teoretické poznání, nýbrž praktické umění žít.
Nemůžeme dojít na konec svého života a zjistit, že jsme žili jen jeho délku. Je třeba žít také jeho šířku a hloubku.
Kdo je schopen žít bez druha? Jen kameny a srdce z kamene.
Ze života se nikdo nedostane živý.