Minulá práce nám může pomoci, avšak musíme žít z práce přítomné.
Naše tělo je stroj k žití. Je k němu uzpůsobeno, je to jeho přirozenost. Nechte život, aby v něm žil.
Poezie života je láska.
"Pracuj", pravili povaleči, "budeš si moci zaplatit životní pojistku, a nebudeš muset na stará kolena nic dělat."
Vidět a cítit znamená exitovat, myslet znamená žít.
Nejsladší je žít v nevědomosti.
Zatímco ztrácíme svůj čas váháním a odkládáním, život utíká.
Jaký jsem to měla báječný život! Kéž bych to byla dřív pochopila!
Umění žít není umění hrát s dobrou kartou, ale umění sehrát se špatnou kartou dobrou hru.
Ten, kdo žije osaměle, se musí sám k sobě chovat slušně a s dávkou hrdosti, nechce-li klesnout v očích toho posledního člověka, který mu zbyl, totiž v očích sebe sama.
Je třeba víc životu dát, než ho urychlovat.
Budu obdivovat toho, kdo se v odívání spokojí s dvojím kusem sukna, bude-li se jeho život shodovat s tímto oděvem a bude-li hrát v obojím svou úlohu s půvabem.
Je velmi málo lidí, o nichž by se dalo říci, že poznat je, znamená obohatit život vlastní.
A láska, přestože klame, jest přece jen jedinou skutečnou a opravdovou hodnotou životní, jediným citem, který je hodný, aby byl prožit.
Velký dobrodružstvím je dnes obyčejný a prostý život.