První pravidlo provozu životních cest: většina dobře prošlapaných cest nikam nevede.
Paměť je tak krátká a život tak dlouhý.
Tento život je jediný! Naštěstí!
Vždycky se nám zdá lepší to, co nemůžeme dostat, než to, co už máme. V tom spočívá romantika a idiotství lidského života.
Je snad svobodný někdo jiný, než komu je možno život si zařídit po svém?
Představte si tu katastrofu, kdyby Číňané měli životní úroveň Spojených států.
Sotva jedna čtvrtina lidí dokáže v životě alespoň polovinu toho, co by mohla vykonat.
Chvíle vyměřená životu je krátká.
Jenom když pochybujeme, žijeme.
Loď by neměla viset na jedné kotvě a život na jedné naději.
Od dětí se můžeme naučit dvojímu: jak žít a jak být blažený.
Smysl pro humor je výborná pružina, usnadňuje i nejobtížnější životní pouť a mírní otřesy při výmolech.
Čím je život prázdnější, tím je těžší.
Pokud jsme v něčem úspěšní, není to práce, je to životní styl.
Pozitivní dobro, které mohou vlády vykonat, je omezeno na odstraňování překážek k dobrému životu.