"Nejcennější ze všeho je život," řekl filosof, ale ani za cenu života své tvrzení neodvolal.
Nároky na životní úroveň mají odpovídat tomu, nač kapsa stačí.
Kilgore Trout kdysi napsal povídku, která byla dialogem mezi dvěma kvasinkami. Pojídaly cukr, dusily se ve vlastních výkalech a diskutovaly při tom o smyslu života. Vzhledem k jejich omezené inteligenci jim nikdy nepřišlo na mysl, že vlastně vyrábějí šampaňské.
Lidský život začíná na rubu zoufalství.
Dokonalost není v životě cílem, tím je jen věčně trvající proces zdokonalování, zrání, pročišťování… Jako takový je jediným morálním cílem růst.
Hollywood je báječné místo k životu, ovšem pokud jste pomeranč.
Ideální by bylo mít dva životy. První proto, abychom mohli dělat všechny chyby, a druhý proto, abychom si jej mohli užít.
I nuda je důkazem určité životní úrovně.
Lítost nad hanebnými činy je záchranou života.
V životě bez naděje se může srdce roztříštit jako skleněná koule nárazem o kámen.
A láska, přestože klame, jest přece jen jedinou skutečnou a opravdovou hodnotou životní, jediným citem, který je hodný, aby byl prožit.
Člověk neustále nachází nové a nové lásky, o nichž je přesvědčen, že bez nich nemůže žít.
Škoda: být starý je jediný způsob, jak žít dlouho.
Láska je tvoření, den ze dne, každou hodinu musíme o ni usilovat. Neboť pak jedině žijeme. Neexistuje, čím bychom si ji zasloužili jednou pro vždy.
Věci získávají svou pravou krásu teprve vztahem k našemu životu. Tím jak se splétají do vzpomínek, spojují se v jeden celek s prožitou radostí, úzkostí, tím, jak se stávají rámcem nebo kořením života.