Oslové žijí z nepatrné píce.
Pravý život začíná teprve, když začíná být součástí jiného života.
Jediný pevný závazek, který se pravidelně opakuje, vnese pořádek do celého ostatního života. Všechno se pak kolem soustředí.
Člověk aby byl Einsteinem, když chce, aby mu život vydržel.
Kdo by pochyboval, že v životě je nejkrásnější pořádek a řád?
Kdepak hlídat pořádek, půl života je pryč.
Člověk slevuje ustavičně, a v tom je vlastně celá životní filozofie: slevovati z ideálů svých a mladistvého poblouznění.
Ženění - života změnění.
Život strávený děláním chyb je nejenom úctyhodnější, ale i užitečnější než život strávený zahálkou.
Žití se podobá denní stráži a délka života takřka jednomu dni, v kterém, vzhlédnuvše k světlu, odevzdáme heslo jiným, kdo přicházejí po nás.
Kdo neuměl žít, nebude umět umírat.
Ať už filosofové hlásali životní angažovanost nebo únik, šlo jen o jejich vlastní gesto, a netřeba se o tom dohadovat víc než o barvě vázanky.
Jediná dokonalost, které moderní civilizace dosahuje, je mechanická; stroje jsou nádherné a bezvadné, ale život, který jim slouží nebo je jimi obsluhován, není nádherný ani lesklý ani dokonalejší ani sličnější.
Trvání našich vášní nezávisí na nás právě tak jako délka našeho života.
Člověk má vidět v každé události svého života prostředek ke svému zušlechtění...