Telefon na první pomoc: „Měl bych na vás prosbu. Kdybyste náhodou jeli kolem našeho domu, mohli byste se stavit? Nespěchá to, speciálně kvůli tomu nemusíte utrácet benzín...” „A co se stalo?” „Drobná nehodka - moje žena zívala, vyskočila jí čelist a teď nemůže vůbec mluvit.”
„Kde máte manžela?” „Na hřbitově.” „A co tam dělá? Zalévá?” „Ale ne, vyvaluje se tam pod drnem, lenoch jeden.”
„Věř mi, nemáš se čeho bát,” utěšuje odsouzeného na smrt košile. „Podívej se na mě, mě věšejí padesátkrát do roka!”
Na havarijní službu volá vyděšený nájemník: „Rychle přijeďte! Nejde mi zavřít plyn!” „Hlavně zachovejte klid,” konejší ho spojovatelka, „zítra tam za váma někoho pošlu!”
Můj tatínek věří na převtělování. Veškerý svůj majetek odkázal v závěti sám sobě.
Dežo se dívá do výtahové šachty, jestli už jede výtah. Zítra by se dožil padesáti let.
V letadle do Izraele přijde letuška ke kapitánovi: „Pozor, máme na palubě teroristu.” „A co požaduje?” „Nic, ale obchoduje s padáky.”
Na pobřeží sedí dva lidožrouti, otec a syn. Najednou k nim připlouvá na voru trosečnice. Je to krásná, mladá blondýnka. „Jé, táto, sežereme ji,” navrhne syn. „Kdepak, synku,” namítne táta kanibal. „Vezmeme ji domů a sežereme mámu!”
„Ohryzek patří do koše,” řekl kanibal a vyškubl zajatci kus krku.
Přijde kostra k zubaři. Doktor se podívá a řekne: „Zuby máte v pořádku, ale dásně mi dělají starost...”
Interview se zemědělcem z povodněmi postižené oblasti: „Letošní povodně vám zatopily pole a způsobily vám tak rozsáhlé škody. Jak se k tomu stavíte?” „Já jsem optimista, alespoň si několik týdnů odpočinu od zalévání.”
Poslední slova před smrtí: „Teď mě vyfoť na té skále!”
Já nejsem pedofil! Já jsem pouze nedočkavý...
Co jedí kanibalská novorozeňata? Zbytky své matky.
Chlápek chce spáchat sebevraždu, a tak skočí z desátého patra. Ve vzduchu počítá: „Deset, devět, osm, sedm, šest... osm, sedm, šest... Sakra, někde se mi zahákly kšandy!”