„Dneska půjdu spát po desátý,” nadhodí při večeři Jana, protože má nějak moc učení. „Po desátý?” diví se rodiče. „To jsi teď devětkrát nemohla usnout?”
Jeník se vrátí domů a děda se ho hned mezi dveřmi ptá: „Kde jsi byl celý den?” Jeník: „Ale, šel jsem na zkušenou, dědo.” Děda: „Tak je to správné, synku, lepší na zkušenou než na pannu.”
„Tati,” zajímá se Frantík, „co to je pašerák?” „To je chlap, který něco pašuje přes hranice a chytí ho,” vysvětluje otec. „A když ho nechytí?” „Tak to je potom pašák!”
Dcera přijde domů dřív a chlubí se otci: „Dneska mi odpadla fyzika a zeměpis.” Táta se podiví: „Ta škola je nějaká malomocná!”
„Mami, mně ten guláš nechutná!” stěžuje si malý Ládík. „Mlč a jez! Za dvacet let budeš manželku otravovat vyprávěním, jaká jsem byla vynikající kuchařka!”
František ukazuje otci vysvědčení: „Teda, něco tak strašného jsem ještě neviděl...” „Já taky ne, včera jsem to našel ve tvých věcech.”
„Já vím, že se bojíš doma sám,” povídá synkovi táta, když musí narychlo do práce, „ale nesmíš být takový sobec. Řekni, jestli není jedno, zda se tady bojíš sám, nebo se bojíš se mnou?”
Dva skauti nedaleko od sebe konají v křoví velkou potřebu a jeden se náhle rozkřičí: „Pane Bože, pomoc, to hovno se hýbe!” Druhý se nenechá rozhodit: „Nejanči, to je určitě plž.”
Zlobí se venku maminka na syna: „Kolikrát ti mám říkat, Pepíčku, že pískoviště není restaurace!”
„No vidíš, Honzíku, jaký velký hrad jsi postavil na pískovišti! Z tebe bude asi architekt, viď?” „Kdeže architekt, hrobař! A neptejte se, co je v tom hradě!”
Rodiče s malým synkem zajdou do hospody a otec objednává: „Dva velké rumy!” „Tati,” zatahá ho za rukáv klučina, „a co bude pít maminka?”
Pepíček uplácá sněhulákovi velké přirození. Jde kolem sousedka a křičí na něj: „Ty jeden sprosťáku, co to má znamenat?!” „No co, nikdy jste neviděla afrického sněhuláka?”
„Tak co, Pepíčku, kde jsi byl o prázdninách?” „S maminkou a jejím novým přítelem u moře.” „A jak ses měl s novým otcem?” „Výborně, vždycky ráno mě odvezl daleko od břehu a já jsem plaval zpátky.” „To jsi zvládnul?” „V pohodě, akorát mi dělalo problém dostat se z toho zavázaného pytle!”
„Ty jseš debil!” nadává Petrovi Joska. „Nesmíš být na sebe tak tvrdý, Josko,” odpálkuje ho Péťa, „přestaň si nadávat!”
„Pane vedoucí, vy jste na něco alergický, že máte takové boule po těle?” „Ne, chodím pravidelně do posilovny.”