Rozzuřený otec se obrátil na syna, který provedl další vylomeninu: „Co kdybych tě teď roztrhl vejpůl?!” Synátor s klidnou tváří prohlásil: „To bys šel sedět za vraždu!”
V bytě zvoní telefon. Otec tří dcer to zvedne. „To jsi ty, žabko?” ozve se mužský hlas z druhého konce. „Ne, u telefonu je majitel rybníka!”
„Chtěla jsem se vzdělávat, ale naši mi nechtěli koupit tu nejdůležitější učební pomůcku.” „A co jsi chtěla studovat?” „Autoškolu!”
„Od čeho máš toho monokla, Karlíku?” spráskla ruce babička. „Od kolomazi.”
„Ty jseš debil!” nadává Petrovi Joska. „Nesmíš být na sebe tak tvrdý, Josko,” odpálkuje ho Péťa, „přestaň si nadávat!”
Klučina se zavře v kuchyni a něco se snaží ukuchtit. Matka už se o něj začne bát, tak se jde ujistit, že je vše v pořádku. Vejde do kuchyně, na podlaze je hromádka popela a ta zvolá: „Ahoj mami, nezlob se. Já se spálil!”
„Tati, zdražili cigarety, to teď budeš méně kouřit?” „Ne, synáčku, to ty teď budeš méně jíst!”
„Viděl jsi včera Kobru 11?” ptá se Kamila Jarin. Kamil nechce být out, tak protože vůbec neví, o co jde, snaží se improvizovat: „Včera jsem se na Kobru 11 zrovna nekoukal, ale předvčerejškem jsem viděl Kobru 10.”
Máma vysvětluje malému Karlíkovi, co je to zrcadlo: „Kam se díváš, když se chceš přesvědčit, jestli už máš čistý obličej?” „Na ručník!”
„Maminko, má rozinka nožičky?” „Ne, nemá, miláčku.” „Aha, tak jsem asi snědla broučka.”
Pepíček zastaví auto a prosí řidiče: „Nedovezl byste mě do školy?” „Ale já jedu opačným směrem,” namítne muž. Chlapec na to: „Tím lépe!”
Po příchodu ze školy: „Tak co, Jeníku, dostal jsi dneska nějakou známku?” „Jo, mami. Modrého T.G. Masaryka z roku 1920.”
Vypráví chlapeček z rozpadlé rodiny: „Od té doby, co se tatínek podruhé oženil, mám nevlastní matku, nevlastní sestru a nevlastního psa.”
Proč má nočník ucho? Aby slyšel, jestli někdo čůrá vedle.
„Babi, a proč jsou svatby někdy až odpoledne?” zajímá se malý Petr. „No, Petříku,” vysvětluje babička, „dopoledne přece musí být některé nevěsty ve škole!”