Stojí malý chlapeček na rohu a hulí. Přistoupí k němu paní a povídá: „Copak by ti asi řekl tatínek, kdyby tě viděl kouřit?” Chlapeček jen odsekne: „A copak by vám řekl manžel, kdyby viděl, že na ulici obtěžujete cizího chlapa?”
Maminka říká Pepíčkovi, aby všude říkal ano. Pepíček přijde do obchodu a paní prodavačka se ho ptá: „Chceš autíčko, chceš bonbon...” Pepíček odpoví na všechno ano. Vyjde ven, potká boxera a boxer se ho ptá: „Chceš do držky?” Pepíček odpoví ano a boxer mu vrazí. Druhý den maminka říká Pepíčkovi, aby všude říkal ne. Opět potká boxera a ten se ho ptá: „Ještě ti to nestačilo?” Pepíček odpoví podle příkazu ne a boxer mu dá ještě jednou.
„No vidíš, Honzíku, jaký velký hrad jsi postavil na pískovišti! Z tebe bude asi architekt, viď?” „Kdeže architekt, hrobař! A neptejte se, co je v tom hradě!”
Povídá holčička z nóbl rodiny: „Mami, co je to anděl?” „To je takové děťátko, jako ty, jenže má křidýlka a může lítat.” „Tak proč teda táta říkal mé slečně vychovatelce, že je anděl? Copak lítá?” „Zatím ne, ale brzo poletí.”
Přijde Pepíček do obchodu a cituje babičku: „Prací prášek na praní!”
„Pane vedoucí, co tady dělá ten pes?” „Právě kouše Pavlíka.”
Pračlověk si prohlíží vysvědčení svého synka a hubuje ho: „To, že máš trojku z lovu, je celkem pochopitelné. Jsi ještě malý. Ale že jsi propadl z dějepisu, který má jen dvě stránky, to je hanba!”
„Co se nad tou křížovkou tak chechtáš?” ptá se paní dcery. „Ale, je tu hlava rodiny na čtyři a mně tu vyšlo - OTEC.”
Paní Holanová se chlubí kamarádce, že jejímu Petříčkovi jsou čtyři roky a už umí udělat provaz. „To je dobrej,” uznale odvětí kamarádka, „mně je šestadvacet a neudělala bych ho!”
Jak odradit děti od sexu? Učit ho jako povinný předmět již na základních školách a zadávat z něj otravné domácí úkoly.
„Tati, proč míříme s jedním okem zavřeným?” „A co bys viděl, kdybys zavřel obě?”
„Co ti říkal tatínek na tu pětku?” „Nic, jen mávl rukou.” „Tak to máš dobré.” „Ani bych neřekl. V cestě jí stála moje hlava.”
Matka povídá malému synkovi: „Jez špenát, chlapče, budeš velký a hezký.” „Mami... a proč ty jsi nejedla špenát?”
Pavel půjčí bráchovi deset korun a zarazí ho na odchodu: „Co se říká?” „Díky.” „Ne, vrátím ti patnáct!”
„Mami, zítra budeme ve škole rozebírat věty.” „Hlavně, aby to nedopadlo jako s tím budíkem!”