Před zápasem se mezi sebou hecují hokejisté z dvou konkurenčních týmů. „Nemáte na nás,” chvástají se domácí, „narozdíl od vás hrajeme srdcem!” „To na nás spíš nemáte vy,” oponují jim hosté, „my hrajeme hokejkama!”
Ironie je, když hokejisté Zlína dělají jednu botu za druhou.
Proč hokejisté prdí potichu? Aby to nebylo zakázané uvolnění.
Potkali se dva hokejoví fanoušci a sdělují si novinky: „Jeden náš útočník se chtěl z nešťastné lásky...” „Neříkejte! A jak to dopadlo?” „Jako obyčejně - netrefil se!”
Přihraný puk je puk, který se klouže při hraně.
„Mrzí mě to! Tu střelu jsem nemohl vidět,” omlouvá se spoluhráčům po inkasovaném gólu slepý brankář.
Co si hokejisté Vítkovic objednávají v rychlém občerstvení? Jiříburger.
V baráži hrají hokejisté o své domy.
Své nevyrovnané výkony odčinil vyrovnávacím gólem.
Deník Sport, 26. dubna 2004: „Až před utkáním padne rozhodnutí, zda vedle Jágra poprvé nastoupí v útoku Martin Havlát.” A rozhodnutí padlo.
Jací jsou přehnaně kličkující hokejisté? Ožralí.
V kanadském Vancouveru na sebe pokřikují dva borci z NHL. „Hej Ruse, umíš rusky?” „Ne, neumím.” „Tak jak to, že jseš Rus?” „Protože mě tak matka pojmenovala,” odvětil zkušený útočník Russ Courtnall.
„Mým osobním cílem v nadcházející sezoně je zlepšit se ve střelbě,” oznámil na tiskovce nadějný junior a vytáhl z kapsy nový kolt.
Ruský útočník po celé utkání řádil jako utržený ze řetězu. Až po skončení zápasu se zjistilo, že to vůbec nebyl hokejista, ale jeho pes.
Nedovolené bránění je, když brankář zabrání gólu, aniž by mu to rozhodčí dovolil.