„Můj pane, nemyslíte, že už je pro vás ten královský kočár poněkud malý?” pravil komorník králi, který se veze v dětském kočárku.
Paní učitelka na škole v přírodě pomáhá Pepíčkovi s kufrem. „Co to s sebou táhneš? Ty tam máš snad cihly...” „Říkala jste, že si s sebou máme vzít nějakou nejoblíbenější věc, aby se nám nestýskalo... Tak jsem si vzal televizi!”
Kdy je člověku nejlépe samotnému? Když dědí.
Mezi vonné oběti patří pálení kadidla.
Zubař ukazuje sestře obrovský diamant: „Podívejte se, jaký měl ten Rotschilld zubní kámen!”
Ano, a je tu nový šampon NU-CLEAR! ... a vlasy září!
Přijde Dežo s dítětem v náručí do spořitelny a zajímá se: „Na tu vkladní knížku můžu uložit, co chci?” „Samozřejmě,” přitaká prodavačka. „Tak tady máte našeho Pištíka. Ráno, až se vyspí, si pro něj přijdu.”
Kdy vznikly jednosměrky? Za Hitlera.
Krok byl otcem své Tety.
Muž se radí s knihovnicí: „Nemyslíte, že je ta knížka pro desetiletého chlapce moc dlouhá?” „Kdepak, to je první díl.”
Ptá se ohořelý návštěvník zřízence v zoo: „Co je to za pekelného ptáka?!” „Víte, pane, to je plameňák.”
Jak poznáte pravou českou bankovku? Je na ní napsáno: „Státní tiskárna cenin.” A jak poznáte padělanou? Je na ní: „Státní patiskárna cenin.”
Paraořechy jsou paranormální ořechy.
Ve vlakovém kupé spolu cestují rabín a katolický kněz. „Kdy konečně začnete jíst šunku?” dobírá si kněz rabína. „Až na vaší svatbě, důstojnosti.”
Rada zkušeného úředníka: „Pokud se vám pokazila tiskárna, tak zkuste přiložit monitor na kopírku.”