„To je paradox, to je paradox!” vykřikne na ulici děda a chytá se za hlavu. „Co je paradox?” zeptá se po chvíli jeden kolemjdoucí. Starý pán říká: „Bydlím na Klíčově a nemůžu najít klíče!”
„Pane doktore, vrtáte zuby bezbolestně?” „Samozřejmě, nikdy nic necítím.”
Přijímací úkol pro policejní kandidáty: Do ocelové krabice s otvory různých tvarů (kruh, čtverec, ovál, trojúhelník) je nutno zasunout tělesa odpovídajících tvarů. Výsledek: Přijati všichni - dva pro nadprůměrnou inteligenci, deset pro neobyčejnou sílu!
Vědci byli schopni izolovat antihmotu. Chuck Norris ji drží v izolaci.
Jdou dva lordi večer pěšky domů a vidí, jak se k nim blíží parta chuligánů, která je asi okrade. Jeden z lordů se zastaví, vytáhne peněženku, vyndá 10 tisíc a dá je tomu druhému se slovy: „Tady ti vracím ten dluh.”
„Hele Jano, že nevíš, jaký je rozdíl mezi bílou paní a bílým mužem?” nadhodí při prohlídce starého hradu přítel. „Tak tohle náhodou vím přesně,” odvětí dlouhonohá blondýnka. „Bílá paní je strašidlo a bílý muž je sněhulák.”
Jaký je rozdíl mezi Vánocemi před 15 lety a dnes? Před 15 lety člověk přemýšlel: „Budou dárky, nebudou dárky?” Dneska přemýšlí: „Bude na dárky, nebude na dárky?”
Asi 112 př.n.l. byla otevřena Hedvábná cesta přes střední Asii, která spojila Čínu se Západem, a na její výstavbu se spotřebovalo několik tisíc tun hedvábí.
„Pane doktore,” táže se babička, „kolik vám dlužím za to, že jste vyléčil mou nahluchlost?” „Tisíc korun,” odpoví specialista. „Kolik jste říkal?” natahuje ucho stařenka. „Dva tisíce?” „Ne,” říká lékař, „tři tisíce!”
Víte kde je nejvetší zima? U krásných žen v posteli tam dokonce tvrdnou ptáci a zalézají do dir.
Povídají si dvě blondýnky a jedna tak mezi řečí prohodí: „Doslechla jsem se, žes byla v Milionáři! Jak ses tam dostala?” „Jak asi?” zaklepe si na čelo druhá blonďatá. „Tramvají a metrem!”
Blondýnka nervózně poskakuje kolem počítače a bezradně si ho prohlíží ze všech stran. „Co se děje?” diví se kamarádka. „Pořád to pípá,” stěžuje si blonďatá uživatelka. „Někde tam musí být zavřené kuře!”
U zkoušky: „Jak se jmenujete?” „Jiří Hradecký.” „A čemu se tak smějete?” „Jak jsem chytrý, hned napoprvé jsem věděl odpověď!”
„Už nikdy nebudu řvát na vosu, ať jde do,” stěžuje si kamarádům Matěj. „A pročpak, Matýsku?” „Včera jsem to udělal a ona si to vzala natolik k srdci, že si nejmíň týden nesednu!”
„Myslíte si, že jsem s vámi spokojený, Žán?” „Ano, pane.” „Žán, kolikrát vám mám říkat, abyste nelhal!”