Starý pán zastaví na ulici blondýnku, která jde před ním. „Slečno, nechci nic říkat, ale vykukují vám z kalhot tanga.” „Díky, dědo, já si je hned svlíknu.”
„Mami,” křičí Pepík, „já už nechci brášku!” Matka ho okřikne: „Drž hubu a žer, co ti dávám!”
„Abys měla tučnej plat, musíš ho pořádně vykrmovat,” prozrazuje začínající kadeřnici zkušená kolegyně. „Ten plat?!” zaťuká si na čelo nová. „Ne, šéfa.”
Stoletý stařeček se máchá v rozvodněné řece a vysvětluje kolemjdoucím skautům: „Nemohl jsem si nechat ujít na mé stoleté ruce stoletou vodu!”
„Ten chlapec je kouzelník,” vypráví sousedce paní Hadrabová. „Vzal naši Jitku na večeři, a udělal jí dítě!”
Dozorce slibuje bláznům, že když budou hodní, tak jim postaví bazén. Blázni byli hodní, a tak jim ho postavil. Všichni hned začali skákat dovnitř a dozorce říká: „A když budete hodní, tak vám tam napustím vodu.”
Povídá v posteli ona jemu: „Když tě vidím, vzpomenu si na Milana.” „Na Milana?” zarazí se on. „Jo, na Milana,” zopakuje ona. „Souloží stejně mizerně jako ty!”
Běduje japonský žebrák nad spáleništěm Hirošimy: „Samajama domyfuč, měl jsem hovno - a je fuč!”
„Jak se cítíte?” „Ale, vždycky po záchvatu mám takové divné svírání.” „A jak dlouho to trvá?” „Než mi sundají kazajku!”
Povídá jeden houmlesák druhému: „Ty, víš, co je to zemětřesení?” „No, co?” „Když se sebe třesu blechy.”
František dělal na dvorku sněhuláka. Zrovna mu dlabal oči a maminka na něj z okna křičela: „Nejez ten sníh, dostaneš angínu!”
Jaký je rozdíl mezi láskou a chřipkou? Žádný. Obě vyvolávají horečku a nejlépe se léčí v posteli.
Co chodí jednou denně? Pošta. Co chodí dvakrát denně? Pošták, když není manžel doma.
Nápis na dveřích salonu krásy: „Tchyním vstup zakázán!”
„Proč jsi tomu chudákovi nedal aspoň pětikačku?” vyčítá manželovi paní Loprajsová, když bez povšimnutí mine žebráka s napřaženou rukou. „Vždyť jsi před chvílí v potravinách rozměňoval pětitisícovku!” „No jo, jenže já mám nejmenší dvacetikorunu.”