Roman

Ředitel velkého úřadu si všiml, že vedoucí jednoho z oddělení zaměstnal nového člověka. Nechal si jej tedy zavolat do své kanceláře na krátký pohovor.
,,Jak se jmenujete?'' ptá se ředitel.
,,Roman'', odpovídá muž.
Ředitel se zamračí: ,,Tak podívejte se. Nevím, kde jste pracoval dřív, ale já zásadně nikoho neoslovuji jeho křestním jménem. Tak se totiž líhne přílišná familiárnost, která vede k oslabení autority. To znamená, že své podřízené oslovuji jen jejich příjmením - Nováku, Černý, Procházko - to je vše. A mě ostatní oslovují jenom pane Dvořáku. Tak teď, když jsme si to ujasnili, řekněte mi ještě vaše příjmení.''
Nováček povzdychne a řekne: ,,Miláček. Roman Miláček.''
Ředitel: ,,Dobře, Romane. Dále bych vám chtěl...''