Snědla pomůcky na výtvarnou výchovu.
Stěžuje si paní učitelka otci jednoho žáka: „Váš syn se mě před celou třídou nahlas zeptal, jestli bych se s vámi nevyspala!” „Já vím,” odvětí pán. „Protože ale nepřinesl žádnou odpověď, tak se jdu zeptat sám.”
„Pepíčku, zase jsi přišel pozdě! Stane se to ještě jednou a...” Paní učitelka si nemůže vzpomenout. „Tak mě vyhodíte?” ptá se Pepíček. „No to mi říkal tatínek taky, když mě odvážel na smetiště...”
Paštika je předchůdce štiky.
Kapr patří mezi vánoční ryby.
Měl jsi nakreslit základnu trojúhelníku, a ne vojenskou základnu!
Učitelka zadala dětem poněkud neobvyklý úkol: „Zkuste každého svého spolužáka přirovnat k nějakému zvířeti.” Ozvala se Natálka: „Já nic přirovnávat nebudu - mám nemocná záda!”
„Ve škole mě už neuvidíte!” naštval se žák a vypíchl učitelce oči.
Křeček spí či pije.
Ve škole: „Co víš o významných matematicích starého Řecka?” „Všichni zemřeli...”
Nejbezpečnější místo je náš vinný sklípek - tatínek ho hlídá ve dne, v noci.
Prostonárodní písně jsou písničky pro sto národů.
Pan učitel povídá Pepíčkovi: „Bydlíš u Čertovy stěny, tak nám řekni, kde se tam vzaly ty kameny.” „Nevím!” „Přinesl je tam ledovec. A kam zmizel ten ledovec?” „Šel pro nové kameny?”
Bezocasí mají ocas z bezu.
Památná věta je každá věta, kterou někdo řekl u památníku.