Po mnoha neúspěšných zkouškách navštíví student profesora s dvěma flaškama: „Dvě za dvě.” „Nejsem žádný úplatný člověk - když tak nanejvýš čtyři za čtyři!”
Zlomil zeměpisnou mapu o hlavu spolužáka. Plátno to vydrželo, je nutné opravit rám.
Anomálie vody je, když je déšť bez vody.
Když zavaříme ovoce, je to komplot.
Paní učitelka říká dětem, aby vymyslely větu se slovem pakliže. Vyvolá Aničku: „Květiny se musí hodně zalévat, pakliže je hodně sucho!” „Výborně!” Vyvolá Pepíčka: „Jeli jsme na hory vlakem, vlak cuknul a na tatínka spadl batoh, pak lyže!”
Bez dovolení padá se židle.
Voda se skládá ze dvou ginů - oxyginu a hydroginu. Oxygin je čistý gin, hydrogin je směs ginu a vody.
Krvavý biftek je biftek připravený pořezaným kuchařem.
Černá smrt se ve Středověku říkalo ohni.
Staří Řekové vyznávali mnohobožství, protože vychytralí kněží dobře věděli, že čím víc bohů, tím víc darů.
Učitelka si při chemii všimne špatně vypočítané rovnice: „Pepíčku, a kam se ti poděly ty dvě molekuly kyseliny mravenčí?” „Já za to nemůžu,” dušuje se žák, „snědli mi je mravenci!”
Proč nemají matfyzáci jarní prázdniny? Protože by za tu dobu vystudovali ekonomku.
Rošťák je chlapec, který žije v roští.
Ještě si napíšeme jednu větu a za chvilku bude kanec.
Zpívají děti ve škole píseň o mašince. „Proč nezpíváš, Pepíčku?” „Znám truchlivou verzi: Ta pitomá mašinka zajela nám tatínka, zajela ho po ránu, když se vracel po flámu, přejela ho přes prsa, u nás nikdo neplesá.”