Mezi vonné oběti patří pálení kadidla.
Paní učitelka viděla Pepíčka, jak kouří. Chtěla to z něj dostat. Řekla mu, ať jí ukáže tašku. On povídá: „Ale já tam mám brouky a oni by zamořili školu.” „Tak dobrá, tak pojď sem a dýchni na mě!” Pepíček říká: „Na to jsem moc zhulenej.”
Ze žákovské knížky: „Váš syn do mě ve školní jídelně vrazil tak prudce, až mi vystříklo mléko!”
Učitel najde ve třídě na zemi špačka od cigarety. „Čí to je?” zeptá se přísně. A ze zadní lavice se ozvě: „Jen si dejte, pane učiteli, viděl jste ho první!”
Učitelka zvedne oči od slohovek a pohlédne na zářného zástupce zadních lavic: „Pepíčku, co to má znamenat - hvězdička neříkej hvězdička?” „No přece Nikdy neříkej nikdy.”
Abychom byli štíhlí, měli bychom používat racionální čísla.
Když z rány vystřikuje krev, jde o krvácení tepelné.
Když jsem říkala, aby sis sedl na židli, Horáčku, nemyslela jsem tím na opěradlo!
Na matfyzu: „Tak co, Dalibore, umíš to?” „Já jsem se nejdřív naučil pravděpodobnost, pak jsem si spočítal, že asi zkoušenej nebudu, takže nic jiného neumím.”
Přijde učitel do třídy a zeptá se: „Tak děti, tato místnost má 15 metrů čtverečních a sluníčko sem svítí pod úhlem 20 stupňů. Kolik je mi let?” „To nevím,” ozve se nesměle ze zadní lavice, „ale to sluníčko už vám asi začíná lízt na mozek, protože kecáte hovadiny.” By:{Zaly}
Mou nejoblíbenější skupinou v periodické soustavě prvků jsou alkoholické kovy.
Hudební skladatel skládá desky z Avie.
„Pepíčku, kde jsi byl?” „Paní učitelko, otevřete si Temno od Jiráska a tam se to dozvíte.” „Ale ta stránka je vytržená!” „Ano, tak už víte, kde jsem byl?”
Ryběnka je druh ryby.
Marek s Jendou jdou na záchod. „Nechci nic říkat,” podotkne cestou Marek, „ale to, jak pořád říkáš A co, je už celkem trapné!” „Dobře,” odvětí Jenda. „Odteďka budu říkat And what!”