Učitelka nakreslila na tabuli jablko a ptá se dětí: „Co jsem to nakreslila?” Přihlásí se Pepíček: „Prdel.” Učitelka se rozplakala a vyběhla ze třídy. Za chvíli do učebny vkročí ředitel a křičí: „Proč jste paní učitelku dohnali k slzám? A kdo nakreslil na tabuli tu prdel?”
Tři psací N za sebou jsou dvě M.
Kamarádovi, který za námi stojí, ať se děje, co se děje, říkáme „kamarád do deště”. Tomu, na něhož se můžeme spolehnout jen, když se zrovna hřejeme na výsluní, „kamarád do slunečna”.
Salon byl řecký bůh.
Franta si při zkoušení z asijských dějin nejdřív neví rady, ale pak se rozpovídá: „78 n.l. kušánský císař Koniška ovládá sever Indie, 79 n.l. kušánský císař Koniška ovládá sever Indie, 80 n.l. kušánský císař Koniška ovládá sever Indie, 81 n.l. kušánský císař Koniška ovládá sever Indie... no... ovládá ho až do 102 n.l.”
Extra výmluva: „Nepíšu arabskými číslicemi, protože neumím arabsky!”
Kapesník je zastaralý název pro kapsáře.
Školní inspektor si při výkladu vezme stranou hovořícího učitele a diskrétně zašeptá: „Pane kolego, ale takhle své studenty na maturitu nepřipravíte.” „Kdepak, to se - s dovolením - mýlíte,” odvětí pevně přesvědčený kantor. „Já je totiž schválně kvůli tomu matu!”
Mladík si o prázdninách na táboře našel o něco starší holku a v září ji najednou potká na školní chodbě. Ihned ví, která uhodila - je to učitelka! Nejprve ji chce pozdravit Ahoj, ale pak se raději rozhodne pro oficiálnější Dobrý den. Nakonec zahuhlá: „A... do...!”
Říká se muži zákona, Majdo, ne mužici zákona.
Pijavice patří mezi savce.
Učitel na hodině počtů se ptá: „Kdybych měl v levé ruce sedm pomerančů a v pravé ruce osm pomerančů, co bych měl?” A Pepíček se hned hlásí: „Velké ruce!”
Učitel se ptá páťáků: „Jaký je to čas, když řeknu: Byl jsem nemocen?” Přihlásí se Pepíček: „Prosím, krátký!”
„Pamatuj si, že žádná věta nezačíná tečkou,” poučuje prvňáka učitelka. „Vážně? Tak to mají v naší učebnici chybu. Píše se tam: Tečka je interpunkční znaménko.”
Přespolák je odborník na Poláky.