Dobrůtky jsou svaté - říká se totiž: „Svatá dobroto!”
Ptá se paní učitelka žáka: „Které zvíře je pro nás nejdůležitější?” „Kuře.” „A proč právě kuře, Jirko?” „Protože se dá sníst ještě dříve, než se narodí!”
Krev proudí jednou nohou dolů a druhou zpátky nahoru.
Egyptští panovníci se nazývali feferóni.
Křižák je sameček od křížaly.
Australané mají slunce pod hlavou.
Kurzíva je styl psaní, který se učí v kurzu.
Snídá pomůcky na pracovní výchovu.
Říká se V nouzi poznáš přítele, Aničko, nikoli V noci poznáš...
Ten igelit sis měl dát na lavici, ne na palici!
„Až se vysmrkáš, tak tě vyvolám,” povídá nepozornému žáčkovi učitelka. „Tak to já budu smrkat celou hodinu!”
Při diktátu: „Horáčku, říkal jsem, abyste napsali á.” „Vždyť jsem to také udělal. Napsal jsem á - á jako Bedřich.”
„Racek je to, co létá nad mořem,” poučila děti učitelka. Pepíček si vzpomněl, jak viděl přelétat nad mořskou hladinou letadlo, a povídá: „A co se stane, když mu vyhasnou ty trysky?”
Železnou košili nosili rytíři.
Když jíme ryby, neměli bychom mluvit, aby rybám nebylo líto, že jsou němé.