„Zlobil se otec moc, když jsi mu donesl tak ošklivé vysvědčení?” vyzvídá škodolibě učitel. „Ani moc ne, ten zub se mi už stejně viklal.”
„Proč jsi dnes přišel pozdě?” ptá se učitel studenta. „Zaspal jsem.” „Cože, ty spíš i doma?”
Přijde ředitel do třídy a tam se jedna polovina žáků směje a druhá brečí. Ředitel se ptá té první poloviny: „Proč se smějete?” „Protože úča vypadla z okna!” Pak se zeptá té druhé: „A proč vy brečíte'?” „Protože jsme to neviděli!”
Povídá učitel žákovi při předávání vysvědčení: „Raději jsem ti dopsal na zadní stranu vysvědčení i telefon na linku bezpečí.”
V hodině matematiky učitel podotkne: „Baví se jen ten, kdo má příklad vyřešen. To znamená, že zde bude absolutní ticho.”
Učitel: „Kolega Novák k tabuli.” Novák prosí: „Pane profesore, dneska ne.” Učitel: „A proč bych jako neměl?” Novák: „Třeba z kolegiality.”
„Vzbuďte svého kolegu,” povídá profesor studentovi na přednášce. „Proč já? Vy jste ho uspal.”
Mladá učitelka češtiny a zároveň čerstvá maminka telefonuje svému muži z porodnice: „Představ si, Pepo, je to rodu mužského a čísla množného.”
Učitel se táže ve třídě: „Ví někdo z vás, co je to magie?” Třída se ponoří do hrobového ticha... Konečně se přihlásí jeden žák: „Prosím, nedává se to náhodou do polévky?”
Ve škole se ptá učitel žáka: „Copak je s tím králíkem, co mi ho chtěl tatínek poslat?” „Prosím, já nevím, pane učiteli, ale on už zase žere!”
Pan učitel píše na tabuli vzorec H2SO4 a ptá se podřimujícího Petra, co je to za vzorec. Petr koktá: „Pane učiteli, mám to na jazyku.” „Tak to honem vyplivni, protože to je kyselina!”
Učitelka se ptá Pepíčka: „Co nám můžeš povědět o vlaštovkách?” „To jsou velice moudří ptáci - jak začne škola, odletí do teplých krajin.”
Učitelka se ptá žáků, kdo z nich viděl živé plíce člověka. „Já!” hlásí se Pepíček, „když se sestra tuhle myla, měla jich plný lavor!”
Učitelka říká Pepovi: „Sedni si!” „Já sedím.” „To mě nezajímá, že sedíš. Prostě si sedni!”
Jak se stupňuje slovo chudý? Chudý, chudší, totální chudoba, žebrák, učitel.