Jak češou policajti ovoce? Většinou na pěšinku nebo na ježka.
Víš, proč jsou ženatí muži tlustší než svobodní? Svobodný muž přijde domů, otevře ledničku, nemá si co vybrat, tak jde spát. Ženatý muž přijde domů, otevře ložnici, nemá si co vybrat, tak otevře ledničku, nají se a jde spát.
„Mým osobním cílem v nadcházející sezoně je zlepšit se ve střelbě,” oznámil na tiskovce nadějný junior a vytáhl z kapsy nový kolt.
Český desetibojař Josef Karas v závěrečném běhu na mítinku v Götzisu nenastoupil - autobus mu ujel před nosem.
„Pepíčku, proč jsi přišel do školy pozdě?” „Měl jsem jít na ryby, ale otec mě nevzal.” „Správně udělal, dobře ví, že škola je na prvním místě a až pak všechno ostatní.” „Ne, prosím, červů bylo málo a otec povídal, že by pro dva nevystačili.”
Volejte novu - žhavá linka nonstop.
Blondýnka zastavila u semaforu. „Krásná červená barva,” pokývala hlavou. „To by byly rozkošné lodičky.” Když naskočila oranžová, pomyslela si, jak by jí slušel jarní kostýmek, k tomu by si mohla vzít zelený klobouček... Tu se znovu objevila červená. „Tak, to už jsem viděla,” řekla si a vystartovala.
Manželka pošle ráno muže, aby šel do lesa porazit nějakou soušku. Ten se ale napřed staví v hospodě a nezůstane při jedné. O půlnoci se ho číšník ptá: „A kam jdeš?” „Do lesa na dříví.” „Teď o půlnoci?” „No, alespoň vidíš, co mám doma ze ženskou!”
„Pane řidiči, jak jste srazil toho chodce?” „Nesrazil jsem ho. Dal jsem mu přednost, aby mohl přejít a jeho z překvapení trefil šlak.”
„Říkala jste, abych někam zalezl,” brání se malý pacient, přistižený sestrou na dámských záchodech.
Pokud má Chuck Norris zpoždění, čas by měl raději zpomalit.
„Už chceš zase nový kožich! Vždyť ho nosíš teprve čtyři roky!” „Ale ty roky, co to nosila ta zvířata, to nepočítáš...”
Jede jeptiška ve vlaku a přistoupí dáma v nádherném kožichu. Jeptiška zbloudivší z cest Páně a střídmosti se osmělí a zeptá se: „Promiňte, ale prosím vás, kolik stál ten krásný kožich?” Dáma se lehce pousměje: „Jednu noc lásky...” Dáma o něco později svlékne kožich a objeví se nádherný briliantový náhrdelník. Jeptiška zvědavá jak kostelní myš zase nevydrží pokušení, které jí Bůh přichystal, a zeptá se na jeho cenu. „Dvě noci lásky...” odpoví ona dáma. Dáma si stáhne i rukavičky a na ruce má decentní, ale přesto nádherný prsten. Přidrzlá jeptiška dávno zbloudilá tisíce kilometrů od cest připravených Boží prozřetelností se zase ptá. „To byly tři noci lásky,” zní odpověď. Večer jeptiška rozjímá ve své cele a ozve se zaťukání. Jeptiška se zamýšlí a řekne k zavřeným dveřím: „Víte co, otče... jděte do prdele s těma svýma karamelkama!”
Pan Kalianko ke slečně: „Mám doma krásnou sbírku motýlů, pojďte se na ni podívat.” „Teď v noci? To se přece nepatří.” „Ale proč ne, vždyť to jsou noční motýli!”
Tchoř se navoněl a žába zezelenala závistí...