Noční lékárna na Valentýna: „Dobrý večer. Potřeboval bych nutně...” „Bohužel, dneska nám došly!”
„K čertu!” běduje poslední den služby před Vánoci strážník Okulár. „Schoval jsem dárky pro ženu a děti tak, že by je nikdo nenašel...” „A někdo je našel, viď?” tipuje soustrastně kolega. „Kéž by - nemůžu je totiž najít!”
„Tatínku, a odkud k nám chodí Ježíšek?” „Pokud můžu soudit podle původu dárků - tak asi z Číny.”
„Děti, přece jenom bude k večeři ten kapr!” oznamuje na Vánoce maminka. „Ale vždyť ho snad šel tatínek pustit do rybníka, ne?” zamračí se Filípek. Maminka vysvětluje, jak se to událo: „Tatínek šel kapra skutečně pustit do rybníka, ale když ho tam házel, nevšiml si, že je zamrzlý a chudáka kapra zabil!”
Zlobí se zaprclý čert na dvoumetrového Mikuláše: „Já ti říkal, že si ty role máme prohodit - děti neměli utíkat před Mikulášem!”
Vytahuje se Pepa před manželkou: „Pod stromeček ti dám celý svět!” „To vím, určitě tam budu mít kapesní atlas!”
Malý Vietnamec říká dědovi: „Hele dědečku, proč každý rok na Vánoce slyším, jak někdo venku střílí?” Dědeček vysvětluje: „No, to se Ježíšek zasekl v komíně!”
Byly Vánoce a soudce byl v příjemné náladě. Zeptal se předvedeného muže: „Za co jste tady?” „Za předčasné vánoční nákupy.” „To přece není žádný přestupek. Jak brzy jste nakupoval?” „Dvě hodiny před začátkem otvírací doby.”
Ptá se muž v kostýmu kolemjdoucího: „Prosím vás, kudy se dostanu na karneval?” „To vám opravdu neporadím, o tom valu jsem nikdy neslyšel.”
Na Tři krále přijde Pepíček za maminkou: „Mami, venku jsou ožralí pánové a zpívají!” „Tak vezmi peněženku a dej každýmu dvacet korun.” „Ale jeden z nich je náš tatínek!”
„Ti věštci měli pravdu, že roku 2000 bude konec světa!” s hrůzou zjistil vánoční kapr pod paličkou.
„Tatínek mi na Vánoce nasliboval hory, doly.” „A splnil ti přání?” „Ano, koupil mi atlas hor...”
„Správná žena má být o Vánocích jako ryba,” mudruje pan Vocásek. „Jak to myslíš?” zajímá se Bořek Karásek. „Má držet hubu a mít penízky.”
Na Vánoce křičí malý Filípek přes celý byt na maminku u sporáku: „Mamí, mamí, stromeček hoří!” „Říká se, svítí, a ne hoří,” poučí ho matka. Chlapeček za chvíli zase začne křičet: „Mamí, mamí, záclony už také svítí!”
Chlápek přijde na poštu a všimne si, že u jedné přepážky stojí proplešatělý padesátník a má před sebou hromadu růžových obálek polepených srdíčky. Na každou stříkne z lahvičky parfém a dá ji na vedlejší hromadu. Chlápek vyvalí oči a ptá se ho, co to dělá. Padesátník odpovídá: „Rozesílám tisíc valentýnek podepsaných Hádej kdo!” „Ale proč to děláte?” „Jsem právník se specializací na rozvody!”