„Pane doktore, vy jste mi minule předepsal nějaké nové léky!” zlobí se děda. Doktor se ho zeptá: „Podle čeho tak soudíte?” Dědek odpoví: „Protože když jsem hodil do záchoda ty staré, potopily se. A ty nové plavou!”
Petr se ptá dědečka: „Proč si chirurgové zahalují obličeje?” „Aby je nikdo nepoznal, kdyby se operace nepovedla!”
Zlobí se doktor u umyvadla na nezkušenou porodní sestru: „Dítě se sice má po porodu omýt v dostatečně teplé vodě, ale tohle už se bude brzy vařit!”
„To je ale bordel, někdo mi dal do čaje místo sirupu klystýr,” rozčiluje se v nemocniční jídelně děda. „Já se z toho poseru!”
Pacient se zadostiučiněním podává sestře zčernalý teploměr: „Sestři, já vám říkal, že mám teplotu!”
Babka si stěžuje: „Pane doktore, mám divnou nemoc! Jak si sednu, tak sedím, sedím a sedím... Lehnu si a ležím, ležím a ležím...” „Bábo! Vidíte dveře, tak jděte, jděte a jděte...”
Gynekolog je inteligent, který hledá problémy tam, kde normální mužský hledá potěšení!
Doktor: „Vy se mi nějak nezdáte...” Pacient: „To bude asi proto, že nespíte...”
Doktor se otočí na své židli a říká pacientovi: „Tak co byste potřeboval, pane Ráčku?” „Chtěl bych změřit obvod svých zranění.” „Co že byste chtěl?” nechápe lékař. „Změřit obvod zranění,” opakuje pacient. „Jste přece obvodní lékař, ne?”
V ordinaci zvoní telefon: „Pane doktore, mám nemocné dítě.” „A jak je staré?” „Staré je dobře, ale dítě je už skoro modré.”
„Pane doktore, co mám dělat? Když na někoho promluvím, vždycky omdlí.” „Pane doktore - co je s vámi?”
Psychiatr se ptá alkoholika: „Co pijete?” „Ale, pane doktore, já nejsem vybíravý. Nalejte klidně to, co máte.”
V dnešní době už nikdo nemusí mít jizvy na duši, může si nechat udělat plastickou operaci.
Pacient v nemocnici blouzní: „Odejdi, strašidlo!” „Vidíte, paní Komárková,” raduje se lékař, „manželovi už je lépe, poznává vás!”
Na zdravotnickém kongresu v Ženevě si povídají anglický a americký chirurg. Američan se chlubí: „U nás už děláme transplantaci obou ledvin zároveň a hospitalizace trvá pět dní.” Angličan se jen tak nedá: „To u nás je chirurgie dál. U nás už umíme transplantovat srdce a ledvinu najednou.” Čech to chvíli poslouchá, pak se nasere a povídá: „To u nás jsme ještě dál. Podívejte, ještě včera jsem měl v téhle dlani díru jak hrom a dneska to ani nepoznáte.” Oba prohlížejí ruku a nevěřícně kroutí hlavami: „To není možné, to kecáš.” „Nekecám. Tak si čuchněte!”