Jste-li líní vynášet smetí, postavte koš s odpadky před výtah a zavolejte policii, že jste objevili podezřelý balíček.
Na ulici: „Člověče, vy vypadáte, jako byste právě spadl z Měsíce!” „Jéžišmarjá, nestrašte - vypadl jsem jen z druhého patra!”
Poslední dobou si připadám jako dveře. Občas se namažu, občas si vrznu a čekám, kdy mě zavřou.
Dotaz na linku důvěry: „Dnes jsem si udělala epilaci. Potom jsem zjistila, že mám křivé nohy. Co mi poradíte?”
„Co myslíte, je jazyk sval nebo nerv?” „Sval!” „Dáme páku?”
„Pepo, co děláš?” „Ale jako obvykle, nic.” „Tak to ti rád pomohu!”
Co je na světě nejspravedlivěji rozděleno? Rozum, každý si myslí, že ho má dost.
Čím se liší chytrost od rozumu a intelektu? Rozum umí řešit problémy. Chytrost je umí obcházet. A intelekt vrací, co je lepší - problémy řešit, obcházet nebo je prohlásit za problém někoho jiného.
Telefon na linku důvěry: „Konečně jsem pochopil smysl života. Prosím poraďte, co mám dělat dál - zastřelit se, utopit se, nebo se oběsit?”
„Abys měl úspěch, musíš respektovat dvě pravidla.” „Jaká?” „První - nikdy neříkej vše, co víš.” „A druhé?” „To ti neprozradím.”
Pan Marek se zabouchl v pokoji a hystericky křičí z okna: „Pomóóc! Pusťte mě! Jsem tady zavřenej!” Kolemjdoucí se na něj nazlobeně oboří: „Buďte zticha! To je tak, když si nějaká fajnovka usmyslí, že musí být za každou cenu v soukromém vězení!”
Medituje Pepa: „Někde jsem četl, že člověk se musí umět sám sobě zasmát.” „To vám závidím, vy ze smíchu nevyjdete celý život!”
„Co děláš, že jsi takový opálený?” „Nic!”
„U nás doma se nemusím bát, že mi spadne střecha na hlavu,” chlubí se strýc Matěj. „To má pravdu,” drkne Tonda do Jeníka, „voni totiž žádnou střechu nemají!”
Potkají se dva známí: „Proč máš ty černé brýle? Ty máš monokla?” „Kdyby jen to... Podívej se, jakého mám stereokla!”