Pijanství je prý vlastně pozvolná sebevražda. To je jen půl pravdy. Kdyby byly postaveny pomníky těm, kdož se upili, a oněm, jež trocha alkoholu zachránila před sebevraždou, trvala by nám procházka v lese druhých neskonale déle než v tom prvých.
Tam, kde víno vchází, tajemství vychází.
Teprve s pivem je žízeň krásná.
Šíří se fámy, že mám velmi rád becherovku a pivo. Obě jsou pravdivé.
Dobré víno je dobrý přítel, když s ním dovedeme zacházet.
Pivo, nápoj tento jest velice zdravý a velmi výživný, ducha našeho upevňuje a mysl utužuje a rozveseluje.
S pohledy je tomu v lásce jako s doušky vína - první je lhostejný, druhý zaujme, třetí okouzlí.
Ti, kdož vám tvrdí, že pití vína je zlozvyk pohanský, nepříslušný křesťanu, zapomínají na první zázrak Kristův v Káni Galilejské. Proměnil tehdy víno ve vodu, či to bylo obráceně?
Dobrodružství je šampaňským vínem v našem životě.
Díky vínu se člověk většinou líbí sám sobě, což však vůbec neznamená, že se většinou líbí jiným.
Myslíš-li, že můžeš, máš patrně pravdu. Myslíš-li, že nemůžeš, máš pravdu také.
Nic nezavinilo tolik starostí, tolik chorob a bídy jako požívání alkoholu.
Při první skleničce vína pijeme víno, při druhé víno pije víno, ale při třetí, už víno pije člověka.
Civilizovaní lidé směřují tam, kde zraje víno.
Proti vínu se vytahují jen samá špatná nařčení, k jakým špatnostem prý svádí. Leč víno svádí i ke stovkám činů dobrých, tyto však nepřicházejí v dostatečnou známost. Víno je mocným inspirátorem, dobré lidi podněcuje k dobru, špatné k špatnostem.