Nic nezavinilo tolik starostí, tolik chorob a bídy jako požívání alkoholu.
Pijeme na cizí zdraví a ničíme se vlastní.
Dobré víno je dobrý přítel, když s ním dovedeme zacházet.
Dobrodružství je šampaňským vínem v našem životě.
Díky vínu se člověk většinou líbí sám sobě, což však vůbec neznamená, že se většinou líbí jiným.
Ať je přineseno smíšené víno a kostky! Ať zhynou ti, kteří se starají o zítřek! Smrt nám volá do ucha: „Už jdu, pospěšte si!“
Pijanství je prý vlastně pozvolná sebevražda. To je jen půl pravdy. Kdyby byly postaveny pomníky těm, kdož se upili, a oněm, jež trocha alkoholu zachránila před sebevraždou, trvala by nám procházka v lese druhých neskonale déle než v tom prvých.
S pohledy je tomu v lásce jako s doušky vína - první je lhostejný, druhý zaujme, třetí okouzlí.
Civilizovaní lidé směřují tam, kde zraje víno.
Šíří se fámy, že mám velmi rád becherovku a pivo. Obě jsou pravdivé.
Pivo, nápoj tento jest velice zdravý a velmi výživný, ducha našeho upevňuje a mysl utužuje a rozveseluje.
Ti, kdož vám tvrdí, že pití vína je zlozvyk pohanský, nepříslušný křesťanu, zapomínají na první zázrak Kristův v Káni Galilejské. Proměnil tehdy víno ve vodu, či to bylo obráceně?
Víno způsobí, že i moudrý zbloudí.
Láska, víno a noc, to nemůžeš k mírnosti radit.
Při první skleničce vína pijeme víno, při druhé víno pije víno, ale při třetí, už víno pije člověka.