Žena si v lásce svou bolest zaviňuje sama, muž se v ní svou bolestí stává obětí ženy.
Říká se, že "život je oceánem bolesti". To je možné, ale jeho pěna je krásná.
Zemřít je právě tak přirozené jako narodit se, snad je to dokonce i stejně bolestné.
Hlad, žízeň a bolest jsou sourozenci lásky.
Tvou bolest nářek nezhojí, jen prozradí.
Život není ani radování, ani bolest, ani Bůh, ani nějaké rozjímání, ale jídlo a bytí.
Býti mrtev, je sladké z té příčiny, že ještě mnohem více než spánek je to mír, zkonejšení, závěr bolesti a trampot; ale tuto vrcholnou sladkost, jaká lidskému tvoru může být přána, mrtvá bytost už neprožívá, necítí.
Tělu slouží štěstí a spokojenost, ale síly ducha probouzí, povznáší a rozvíjí jen neklid, žal a bolest.
Dobré panování lásky, neboť odvrací mysl svého věrného od všech věcí nízkých. Nedobré je panování lásky, neboť čím větší věrností je jí oddán její věrný, tím větší a bolestnější jsou rozpoložení, jimiž musí projít.
Bezohledné oznámení pohromy má v sobě něco lidumilného, neboť sice tne duši do živého, ale umožní jí rychlejší překonání bolesti a uspíší její zhojení.
Chcete umírnit vlastní bolest? Pohleďte na bolest cizí.
Bolest - to je soud těla, že něco není v pořádku.
Bolest dává trestu zdání pomsty a pomsta propůjčuje provinilci zdání důležitosti.
Bída člověka záleží v tom, že musí hledat ve společnosti útěchu proti trápením, jichž se mu dostalo od přírody, a v přírodě opět útěchu proti trápením, jež mu způsobuje společnost. Mnozí však nenalezli úlevu ve svých bolestech zde ani tam!
Chudoba je stejně tak veřejným zlem jako soukromým neštěstím. Trpěti je zločinem na národu.