V lásce se střídá radost a bolest.
Hlad, žízeň a bolest jsou sourozenci lásky.
Zemřít je právě tak přirozené jako narodit se, snad je to dokonce i stejně bolestné.
Život není ani radování, ani bolest, ani Bůh, ani nějaké rozjímání, ale jídlo a bytí.
Chcete umírnit vlastní bolest? Pohleďte na bolest cizí.
Žena si v lásce svou bolest zaviňuje sama, muž se v ní svou bolestí stává obětí ženy.
Tělu slouží štěstí a spokojenost, ale síly ducha probouzí, povznáší a rozvíjí jen neklid, žal a bolest.
Tvou bolest nářek nezhojí, jen prozradí.
Dobré panování lásky, neboť odvrací mysl svého věrného od všech věcí nízkých. Nedobré je panování lásky, neboť čím větší věrností je jí oddán její věrný, tím větší a bolestnější jsou rozpoložení, jimiž musí projít.
Býti mrtev, je sladké z té příčiny, že ještě mnohem více než spánek je to mír, zkonejšení, závěr bolesti a trampot; ale tuto vrcholnou sladkost, jaká lidskému tvoru může být přána, mrtvá bytost už neprožívá, necítí.
Bezohledné oznámení pohromy má v sobě něco lidumilného, neboť sice tne duši do živého, ale umožní jí rychlejší překonání bolesti a uspíší její zhojení.
Bolest - to je soud těla, že něco není v pořádku.
Bolest dává trestu zdání pomsty a pomsta propůjčuje provinilci zdání důležitosti.
Bída člověka záleží v tom, že musí hledat ve společnosti útěchu proti trápením, jichž se mu dostalo od přírody, a v přírodě opět útěchu proti trápením, jež mu způsobuje společnost. Mnozí však nenalezli úlevu ve svých bolestech zde ani tam!
Chudoba je stejně tak veřejným zlem jako soukromým neštěstím. Trpěti je zločinem na národu.