Když dobře vychováme děti, musíme se smířit s tím, že se bez nás obejdou.
Dospělí sami nikdy nic nechápou a děti to hrozně unavuje, stále a stále jim něco vysvětlovat. Děti musí být k dospělým hodně shovívavé.
Docela poctivě to každý myslí nakonec jen sám se sebou a nanejvýš se svým dítětem.
Není společensky prospěšnější zůstat mladý, než klást na své děti nebo spoluobčany tíhu své staroby jako důsledek chybného způsobu života?
Děti jsou nyní tyrany, nikoli služebníky svých domovů.
Slib daný dítěti je posvátný.
Kdyby si děti mohly vybírat své rodiče, ušetřili bychom spoustu rodičů.
Budoucí osud dítěte je vždy dílem matky.
Svět dítěte je plný nevinnosti a čistoty, ale postupně vykročíme na cestu, dlážděnou lží a proradností, a když dozrajeme, jsme staří - nejen tělesně, ale i duševně.
Byl jsem od počátku zázračným dítětem. Všichni o mně už od dětství říkali, že to bude hotový zázrak, stane-li se ze mě něco.
Rodiče ohrožují své děti, když jim poskytují radostné dětství. Kdo neměl těžké dětství, nemá seč na co vymlouvat u soudu.
Humor není smáti se, ale lépe věděti.
Říká se, že děti, blázni a filozofové mluví pravdu. Proto se děti bijí, blázni zavírají a filozofové nechápou.
Ženatý muž smí prováděti, co mu libo, jestliže jeho choť nic proti tomu nenamítá. Naproti tomu, vdovec nemůže být nikdy dosti opatrným.
Nejdřív máme děti na rukou, potom na klíně a nakonec na krku.