Teprve, když člověk umírá, pozná, co jsou to děti! Ach, drahý příteli, nežeňte se, nemějte děti! Dáte jim život, ony vám dají smrt. Vy je uvedete do světa, ony vás z něho vyštvou.
Říkal tomu umělé dýchání, ale jak jsem nyní zjistila, budu s ním mít dítě.
Lidé jsou jako malé děti. Hrozně je těší, když je někdo ještě menší.
Každé hrající si dítě si počíná jako básník, když si vytváří jakýsi vlastní svět, nebo přesněji řečeno, když dává věcem svého světa nový, jemu vyhovující řád.
Děti - živé květiny země.
Žena je hádankou a dítě rozluštěním.
Kdo se stydí, nebude mít děti.
Pokora je matkou obrů. Velké věci lze viděti pouze v údolí a jen malé věci z vrcholků.
Mládí je něco kouzelného. Jaká ostuda že se jím plýtvá pro děti.
Po českém obědě jest seděti a tupě zírati.
Dítě je jediná bytost, na níž žena může přenést své žárlivé požadavky, aby milovala a byla milována.
Nejdřív máme děti na rukou, potom na klíně a nakonec na krku.
Dědičnost je to, v co věříme, když máme inteligentní děti.
Člověk se učí stále a stále se mění, proto také není tolik nesmyslu, mnoho-li se zdá, ve větě, že děti vychovávají sobě rodiče své.
Rodina, domácnost a děti nabízejí muži ráj, kde může denně vidět boha s anděly při jejich díle.