Manželka - daň z přepychu mít děti.
Láska je stav duše. Něco jiného je, když člověk vzplane poprvé, jinak ji vidí táta a máma s dětmi a jinak staří lidé v takzvaném prázdném bytě. Láska je slovo a slova jsou ošidná.
Rodina, domácnost a děti nabízejí muži ráj, kde může denně vidět boha s anděly při jejich díle.
Když se ti někdy zdá, že je život příliš těžký, zkus trochu napodobit klauna, kterému sice srdce pláče, ale který přece se smíchem hraje na housle pro jedno dítě, aby se vyléčil ze slz svého srdce.
Říkal tomu umělé dýchání, ale jak jsem nyní zjistila, budu s ním mít dítě.
V prvním dítěti ženy pokračuje její poslední panenka.
Děti nejsou šťastné, nemají-li co ignorovat. Proto byli stvořeni rodiče.
Naše mládež miluje přepych. Nemá správné chování. Neuznává autority a nemá úctu před stářím. Děti odmlouvají rodičům, srkají při jídle a tyranizují své učitele.
Pohodlí dělá z lidí děti, obtíže z nich dělají muže.
Dědičnost je to, na co věříme, když máme inteligentní dítě.
Řeč je milované nevlastní dítě myšlení.
Ryby bez soli a děti bez rodičů se rychle kazí.
Ženy jsme milovali, dokud si to zasloužily. Děti budeme milovat, až si to zaslouží. Momentálně jsme volní a bez závazků.
Rodiče jsou kosti, na nichž si děti brousí zuby.
A ohýbat snaž se, dokud jsou přístupné děti a dokud tvárnit se dají.