Všechna zloba pochází ze slabosti. Dítě je zlé jen proto, že je slabé. Učiňte je silným a stane se dobrým. Ten, kdo by mohl vše, nedělal by nic zlého.
Pohodlí činí z lidí děti, obtíže z nich činí muže.
Povolnost, příliš velká shovívavost a hýčkání dělají z dětí tvory rozmarné, vzpurné a domýšlivé, mlsné, líné a nesnesitelné. Vyrostou a zůstávají dětmi.
Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
Dítě se neptá proto, že by nevědělo a vědět chtělo, dítě se ptá přesto, že ví, ale proto, že chce uvést do běhu mechanismus řeči.
Mnozí, kdo promilovali třeba celý život, dovedou nás méně poučit o tom, co je láska, než dítě, které ztratilo pejska...
Děti jsou kotvy, které drží matčin život.
Metla vyhání děti z pekla.
Chůvy v Anglii v roce 1805 strašili malé děti, když budou zlobit tak si pro ně přijde Bony (Napoleon).
Když děti nedělají nic, dělají neplechu.
Musíme lépe zpívat - z ohledu k dětem.
Z milostných iluzí se rodí skutečné děti.
Ó jaký znalec lidí! Dětinsky chce být s dětmi. Avšak dítě i strom hledají, co nad nimi jest.
Máš děti - máš křídla.
Važ si každého člověka, ale stokrát víc si važ dítěte a střes se, abys neporušil jeho dětské čistoty.