Musíme lépe zpívat - z ohledu k dětem.
Chůvy v Anglii v roce 1805 strašili malé děti, když budou zlobit tak si pro ně přijde Bony (Napoleon).
Znali se jen od vidění, ale po prvním dítěti ustalo i to.
Když děti nedělají nic, dělají neplechu.
Nevím, proč bych měl podporovat společnost pro zabránění krutosti vůči dětem, když to dítě pod námi mě budí několikrát za noc bez jakékoliv záminky, jen ve snaze dělat potíže.
Metla vyhání děti z pekla.
Povolnost, příliš velká shovívavost a hýčkání dělají z dětí tvory rozmarné, vzpurné a domýšlivé, mlsné, líné a nesnesitelné. Vyrostou a zůstávají dětmi.
Děti jsou kotvy, které drží matčin život.
Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
Dítě se neptá proto, že by nevědělo a vědět chtělo, dítě se ptá přesto, že ví, ale proto, že chce uvést do běhu mechanismus řeči.
Pohodlí činí z lidí děti, obtíže z nich činí muže.
Važ si každého člověka, ale stokrát víc si važ dítěte a střes se, abys neporušil jeho dětské čistoty.
Máš děti - máš křídla.
Mnozí, kdo promilovali třeba celý život, dovedou nás méně poučit o tom, co je láska, než dítě, které ztratilo pejska...
Jen děti, blázni a velmi staří lidé si mohou dovolit mluvit vždy pravdu.