Kdo žije nadějí, umírá hlady.
Rozdíl mezi manželkou a milenkou se projeví při vašem příchodu. Manželka nabídne jídlo.
Láska se podobá hladu a žízni, ale nedá se nikdy ukojit.
Hlad a láska určují veškeré lidské dějiny.
Chci najít takové jídlo, po kterém dostanu žlučníkový záchvat hned, a ne ve tři hodiny ráno.
Jsme stvořeni k pouhému jídlu?
Každý zdravý člověk vydrží dva dny bez jídla, ale ne bez poezie.
Díky nemoci známe hodnotu zdraví, díky zlu hodnotu dobra, díky hladu sytost, díky únavě odpočinek.
Kde táboří vojska, rodí se trní a hloží, po velkých bojích následují hladová léta... Není většího neštěstí než lehkovážně útočit. Proto: kde se dvě vojska válečně střetají, vítězí ti, kdo bojují s těžkým srdcem.
Hladový nepohrdne ničím.
Touha pohlaví je hlad. Co s hladem? Musí být ukojen. Třeba byl ukojen blátem. Je to tak všední, tak přirozené. Jaký to nepěkný obraz člověka!
Necháš-li vzpurnou ženu láskou hladovět, zkrotne a chopí se s povděkem každého muže, jen aby nesešla z tohoto světa jako ctnostná panna.
Polovina nesnází s trávením je ze špatného jídla, a polovina z dobrého.
Život se všemi svými starostmi a hrůzami není konec konců nic tak velkého, nýbrž pouhá bublina na hladině řeky, něco s čím si člověk může pohazovat a hrát.
Objevení nového jídla znamená pro lidské štěstí víc než objevení nové hvězdy.