Kdo žije nadějí, umírá hlady.
Rozdíl mezi manželkou a milenkou se projeví při vašem příchodu. Manželka nabídne jídlo.
Láska se podobá hladu a žízni, ale nedá se nikdy ukojit.
Jsme stvořeni k pouhému jídlu?
Hlad a láska určují veškeré lidské dějiny.
Každý zdravý člověk vydrží dva dny bez jídla, ale ne bez poezie.
Chci najít takové jídlo, po kterém dostanu žlučníkový záchvat hned, a ne ve tři hodiny ráno.
Necháš-li vzpurnou ženu láskou hladovět, zkrotne a chopí se s povděkem každého muže, jen aby nesešla z tohoto světa jako ctnostná panna.
Hladový nepohrdne ničím.
Polovina nesnází s trávením je ze špatného jídla, a polovina z dobrého.
Když opice hodují v korunách a vrší své eskapády - padají veverky z dolních větví hlady.
Kde táboří vojska, rodí se trní a hloží, po velkých bojích následují hladová léta... Není většího neštěstí než lehkovážně útočit. Proto: kde se dvě vojska válečně střetají, vítězí ti, kdo bojují s těžkým srdcem.
Každá nešťastná láska zčeří v člověku hladinu jeho duše jako kámen hozený do vody.
Touha pohlaví je hlad. Co s hladem? Musí být ukojen. Třeba byl ukojen blátem. Je to tak všední, tak přirozené. Jaký to nepěkný obraz člověka!
Nadměrné jídlo překáží bystrosti ducha.