Slasti lásky postupuju od disticha k čtyřverší, od čtyřverší k sonetu, od sonetu baladě, od balady k ódě, od ódy ke kantátě a od kantáty k dithyrambu. Manžel, jenž dithyrambem začíná, je hlupák.
I když vezmeme v úvahu lidskou hloupost, přece jen lidé vědí hodně.
Kdo se žene za duchaplností, dohoní hloupost.
Lidská hloupost je všudypřítomná a je jako zemětřesení. Vlastně je horší, neboť zemětřesení vždycky pomine.
Univerzita rozvíjí všechny vlohy včetně hlouposti.
Rozdávat rady je zbytečné. Moudrý si poradí sám a hlupák stejně neposlechne.
Chytrý napadne špatný názor, hloupý jeho autora.
Předsudek proti knižním vědomostem povstal z pozorování hlouposti lidí, kteří pouze četli.
Hlupáka se neptej, poví sám.
Kdo nedokáže obdivovat, je hlupák.
Hlupák, když udělá chybu, pak vždycky vysvětluje, že to bylo jeho povinností.
Chytrý se učí pět let, hlupák to stihne za den.
Mít ve všem pravdu je znakem hlouposti.
Vztah k hlupákům se neustále zlepšuje. Představte si, že ještě ve Švejkově době pro blbost superarbitrovali.
Není nic horšího pro člověka než obdiv hlupáků.