Jen bohatí si mohou dovolit být hloupými.
Člověk se uchází o pochvalu obecenstva, jehož velká část se skládá z hlupáků. Je v tom kus směšného a ironického protikladu.
Kolik hlupáků po se zjištění, že děvče má krásné oči a nohy, ožení s celým zbytkem.
Jakmile nás hlupák pochválí, už se nám nezdá tak hloupý.
Lékař je člověk, kterého platíme, aby vyprávěl hlouposti v pokoji nemocného, než ho příroda vyléčí, nebo než ho léky zabijí.
Sláva?... To znamená být hlupákem.
Převaha hlupáků je nepřemožitelná a navěky jistá. Hrůznost tyranství naproti tomu zmírňuje nedostatek důslednosti.
Jedné ženě trvá dvacet let, než udělá ze svého syna muže. A jiné stačí dvacet minut, aby z něj udělala hlupáka.
Kde nejsou znalosti, nazývá se hloupost věděním.
Hlupák je každý, kdo myslí jinak než my.
Proč dělat v životě stejnou hloupost, když je tak bohatý výběr.
Lichotka je prý potravou hlupáků, avšak kolik rozumných lidí je ochotno pozřít občas aspoň drobet této potravy!
Výřečnost je umění slovy přesvědčit hlupáky, že bílé je to, co se bílým zdá.
Hlupák vstoupil na most – hned je v řece poplach.
Chybu může udělat každý, ale jen hlupák udělá tutéž chybu podruhé.