Trapná je řeč hlupákova, jenž udílí rady, jako vášeň nešťastnice, které chybí vnady.
Chybu může udělat každý, ale jen hlupák udělá tutéž chybu podruhé.
Nejhorší způsob hlouposti je pevné přesvědčení, že jsem chytrý.
Sláva?... To znamená být hlupákem.
K hlouposti patří, že cizí chyby vidí, na své zapomíná.
Když hlupák dělá něco, za co se stydí, vždycky prohlašuje, žeje to jeho povinnost.
Je někdy moudré dělat hlouposti.
Odejít na onen svět je velká hloupost, když se na tomto světě můžeme mít dobře.
Hlupák, který nemluví, se nijak neliší od mudrce, který mlčí.
Není trapnější hloupost, než dutý zvuk krásných a vznešených slov, která však postrádají myšlenku a znalost.
Pro hlupáka není nic lepšího než mlčet, Ale kdyby to věděl, nebyl by už hlupák.
Hloupost je nejen dědičná, ale bohužel taky nakažlivá.
Převaha hlupáků je nepřemožitelná a navěky jistá. Hrůznost tyranství naproti tomu zmírňuje nedostatek důslednosti.
Zkušenost: moudrost, dík které v hlouposti, jíž se dopustíme, poznáváme protivnou starou známou.
Ten, kdo má co říci, vystačí pár slovy, záplava slov hlupákových pranic nevypoví!