Dialektika lásky spočívá v tom, že je půvabná jen tenkráte, když od ní její účastníci neočekávají nic trvalého.
Nenajde se na světě země, kde by láska nedělala z milenců básníky.
Zamilovat se v životě můžeme jen jednou, ale milovat celý život.
Žárlivost je milostné podvědomí, zbavené pocitu sounáležitosti. Je o to otřesnější, že vzývá lásku, aniž má smilování nad druhým.
Berte si tolik lásky, kolik si střídmý člověk bere vína. Nestaňte se opilcem.
Mnohem lepší je žít bez štěstí než bez lásky.
Velká láska jsou jen ostrůvky štěstí a moře neklidu.
Platonická láska je doba mezi vzájemným představením a prvním polibkem.
Národové chtějí, stejně jako ženy, aby ten, kdo jim vládne, byl silný a jejich láska není možná bez úcty. Neoddávají se poslušně těm, kteří jejich poslušnost nevyžadují.
Nejstarší a největší je láska k životu.
Člověk se jen zřídkakdy zamiluje do toho pravého partnera. Je-li s ním však přece spokojen, není to ani tak z lásky k němu jako spíše, že se mu dokázal svrchovaně přizpůsobit.
Ať už spojí muže a ženu jakákoliv láska, jsou si vždy cizí tělem i duší - zůstanou válčícími stranami.
Láska, má-li vydržet, potřebuje překážky, odpor, dráždidlo, čekání, skrývačky.
Každý tvor miluje sám sebe.
Někteří lidé by se nikdy nezamilovali, kdyby jakživo neslyšeli o lásce.