Je nejstrašnější v životě, že člověk může sama sebe nejvíce milovat a nemít k sobě ani špetky úcty.
Co je velká láska? To, co se nám na mnoha ženách nelíbí a přece na jediné ženě milujeme.
Nikdo, kdo miluje opravdově, to neví určitě.
Přátelství může skončit láskou, ale láska nikdy nemůže skončit přátelstvím.
Velikost lásky je závislá na velikosti překážek, jež jí nezbývá než překonat.
Milovat znamená stárnout ruku v ruce.
Druhá největší slast po lásce je: hovořit o ní.
Láska je jak dým, jak vdech se rozplyne, láska je plamen, který v očích žhne, láska je moře vyplakaných slz, láska, jak každý ví, je zákeřný jed i balzám hojivý.
V lásce jsou všichni muži pokročilými začátečníky.
Umět vyslovit, jak strašně mám rád, znamená milovat, ale málo.
Milovat lidi je ztráta času. I když je láska sebevětší, je vždy spojena s takovými překážkami, že více unaví než rozradostní.
Láska je onen rozkošný interval mezi setkáním s krásnou dívkou a objevem, že vypadá jako kapr na suchu.
Přístup k moci by měl být zakázán těm, kteří jí milují.
Když miluji, není nic jiného.
Kapka lásky je víc jak vodopád zlata.