Láska se rodí v okamžiku organického spojení dvou očí.
S verši je to jako s krásnými ženami, ty nedefinujeme, ty milujeme.
Člověk vždycky vidí jinak toho, koho miluje.
Čas posiluje přátelství a zeslabuje lásku.
Láska je cesta, jež vede k životnímu cíli. Rozum je jen průvodce.
Láska je vlastně pociťováním rozkoše z toho, že se srdce milenců vzájemně stěhují z jednoho těla do druhého.
Miluješ-li ženu, občas od ní odejdi.
Láska nespočívá v tom, že milujeme, co je krásné, ale co je blízké.
Člověk trpí vším, co miluje.
To, v čem žijeme nyní, jsou časy skutečně zlaté: za zlato největší čest, za zlato lásku máš.
Milovat znamená přát bližnímu to, co považujeme za dobré z lásky k němu a nikoli k sobě.
Ten, kdo nemiluje, nemá vědět, že je milován.
Láska je přírodní živel. Jednou je sluncem, které ozařuje, jindy mračnem, které ovlažuje. Ale vždy je prospěšná.
Láska se lépe vyjímá na jevišti než v lidském životě. Neboť na jevišti bývá láska předmětem komedií a tu a tam tragédií, ale v životě natropí mnoho neplechy, někdy jako siréna, jindy jako fúrie.
Lidé se milují, i když si nevěří.