Milovat znamená nacházet v jiném sebe samého.
Pravá láska se dostavuje až tenkrát, když už pro ni ztrácíme smysl.
Lidé se milují, i když si nevěří.
Truchlit pro ztrátu někoho, koho milujeme, je přímo štěstí v porovnání s nutností žít s někým, koho nenávidíme.
Žena, která se nadchne pro mužovy neřesti, ho nebude nikdy opravdu milovat.
Neopětovaná láska k múze je zpravidla děsně plodná.
Láska by měla být vysoce výběrová. Až dosud se však lidé páří podle stejných zákonů jako zatoulaní psi.
Láska je cesta, jež vede k životnímu cíli. Rozum je jen průvodce.
Proroci v lásce bývají kamenováni, až když dojde na jejich slova.
Láska, která není doprovázena zvukovými efekty, je méně vzrušující.
Milující žena promine spíše velké nehoráznosti než malé proradnosti.
Muž, který je ženě lhostejný, je už v jejích očích dostatečně nehezký; ale když ho přestane milovat, zdá se jí ohavný…
Láska umírá jakmile nalezneme protivenství. Její pravou podstatou je volnost.
Nejvděčnější reakci vyvolávají jarní květiny jako poslové ročního období, na které každý netrpělivě čeká jako na lásku.
Muži a ženy mohou bez újmy na cti vášnivě vzplanout vícekrát. Je to také přirozené, rozletět se za štěstím. Avšak láska je v životě jen jedna. Hluboká jako moře, ale bez břehů.