Je mnoho lidí s krásným zevnějškem, kteří se však nemohou nijak chlubit nitrem.
Lidé se nejprve zrodili a vyrostli uprostřed ryb tak jako žraloci, a když se stali schopnými, aby si pomáhali, tehdy vystoupili a zmocnili se země.
Nic není ubohé, ledaže to za ubohé pokládáš, a naopak každý úděl je šťastný, snáší-li jej člověk s vyrovnanou myslí.
Poezie je jako přástva bílého hedvábí; když se roztřepí a stálým ohmatáním pošpiní, zprotiví se člověku nevýslovně.
Doopravdy laskaví jsou pouze lidé vnitřně silní a pevní. Ti, kteří se laskavými jeví, jsou obyčejně jen slaboši, a jejich laskavost se snadno změní v bezohlednost.
Fantazie neumí počítat. A cit čísly nezesílí. Počítá vždy jen do jedné. Do jedné, - ale to stačí, když to člověk skutečně cítí.
Pro krásu těla naletí člověk na ošklivost duše.
Mladí lidé se hodí spíš k tomu, aby vynalézali, než aby soudili.
Čím více člověk zná, tím je větší.
Sexualita je maximem zasvěcenosti člověka.
Moudrý člověk opravuje podle cizích chyb své vlastní.
Není nic snadnějšího, než psát paměti ve věku, kdy už si člověk skoro nic nepamatuje.
Když se člověk rozhodne něco udělat, čas si vždycky nějak najde.
Když člověk opravdově miluje a cítí opravdové přátelství, pak o lásce a přátelství nehovoří. Ryzí city neznají mnoho slov.
Nic neprospívá tak jako žít v ústraní, málo mluvit s lidmi a mnoho sám se sebou.