Nejobtížněji se lidé rozcházejí, když už se nemilují.
Manželství není jen nejdůležitějším vztahem, je i vztahem, který dává člověku pocit, že život je krásný a hodný žití, i kdyby byl navenek sebetěžší.
Je dobré, když vše, co má člověk rád, lze obejmout.
Když milujeme, není nic lepšího dávat než pořád dávat, život, myšlenky, tělo, všechno, co člověk má. A cítit, že dávám, a všechno vsadit na to, abych mohl dávat stále víc.
Aby člověk dosáhl toho, co je možné, musí usilovat o to, co je nemožné.
Starý člověk ztrácí jedno z největších lidských práv: není už posuzován svými, svou generací.
Co oděv je jednotlivému člověku, to jest budova rodině, to veřejná stavení, mosty, silnice, železnice a města jsou celému národu.
Nic není ubohé, ledaže to za ubohé pokládáš, a naopak každý úděl je šťastný, snáší-li jej člověk s vyrovnanou myslí.
Poezie je jako přástva bílého hedvábí; když se roztřepí a stálým ohmatáním pošpiní, zprotiví se člověku nevýslovně.
Je dost lidí, které jen strach před smrtí drží při životě.
Nouze lidem vždy čpí po hanbě, nutí je kdeco přestát a překonat.
Doopravdy laskaví jsou pouze lidé vnitřně silní a pevní. Ti, kteří se laskavými jeví, jsou obyčejně jen slaboši, a jejich laskavost se snadno změní v bezohlednost.
Tvrzení, že člověk je nejušlechtilejší stvoření na světě, si lze vysvětlit tím, že mu to žádně jiné stvoření nevyvrátilo.
Každý neúspěch člověka něčemu naučí, pokud se chce nechat poučit.
Bázlivý člověk má strach před nebezpečím, je zbabělý v jeho průběhu a odvážný po něm.