Lidé poznají velice brzy, proč mají žít; možná právě proto se velice brzy vzdávají.
Nemluvit s člověkem, který by si dal říci, jest zmařit člověka. Mluviti s těmi, kteří si nedají říci, jest zmařiti slova. Ten, kdo je opravdu moudrý, nikdy nezmaří člověka, ale na druhé straně nezmaří svých slov.
Lidé se nejprve zrodili a vyrostli uprostřed ryb tak jako žraloci, a když se stali schopnými, aby si pomáhali, tehdy vystoupili a zmocnili se země.
Aforista je člověk, který se raduje jako malé dítě, podaří-li se mu vymyslet něco, co bylo nejspíš prastarým příslovím starých Féničanů.
Emoce se nezadržitelně šíří...pokaždé, když jsou si lidé nablízku.
Až pocit odpovědnosti člověka mučí, zároveň ho žene, aby dosáhl nemožné.
Chudobný člověk se směje bezstarostněji a častěji než bohatý.
Každý člověk má také svou morální zadnici, kterou neukáže leč v nouzi, a kterou přikrývá tak dlouho, jak možno kalhotami dobrého mravu.
Když má člověk strach, přestává uvažovat.
Život je krátký a člověk by neměl čekat jenom na velké radosti, kterých v životě mnoho není, ale dokázat se radovat z drobných každodenních maličkostí. V tom je umění žít.
Kdo pěstuje myšlenky, mnohé sklidí, a bez srpu.
Neprozrazuj své srdce člověku cizímu, sic důkladně využije tvých slov.
Jestliže někdo mluví o Bohu, ale nemá rád jiného člověka pouze pro rozdílnost rasy nebo barvy, buďte ujištěni, že ještě žije v temnotě.
Dříve lidé uzavírali sňatek později, ale jen jednou, dnes tak činí dříve, ale častěji.
Manželství není jen nejdůležitějším vztahem, je i vztahem, který dává člověku pocit, že život je krásný a hodný žití, i kdyby byl navenek sebetěžší.