Kdo seje vítr, sklidí bouři.
Největší štěstí je, když člověk ví, proč je nešťasten.
Nezáleží na tom, aby ses vyrovnal tomu nebo onomu člověku, ale jde o to, aby ses jednou stal samým sebou.
Věda žádá celého člověka bez postranních myšlenek, ochotného obětovat všechno a dostat za to jako odměnu těžký kříž střízlivého poznání.
Skoro všichni lidé umírají na své léky, ne na své nemoci.
Naučme se ukázat člověku přátelství, dokud je živ, a ne, až když umře.
Tvrzení, že člověk je nejušlechtilejší stvoření na světě, si lze vysvětlit tím, že mu to žádně jiné stvoření nevyvrátilo.
Není ukrutnějšího zvířete nad člověka bez soucitu.
Hluboká řeka se nezkalí, když byl do ní hozen kámen, stejně tak člověk. Zlobí-li se pro urážky, není řekou, nýbrž kalužinou.
Lidé, z velké části, jsou světu prospěšní, ba jsou i jeho ozdobou. Ale jsou zase i z té druhé části - jaká úleva pro tento svět, když z jeho počtu o ně ubude!
Den, kdy se člověk ani jednou nezasmál, by měl považovat za ztracený.
Dobro, které může člověk vykonat, je prý neomezené, pokud mu nezáleží na tom, kdo z toho bude mít prospěch.
Hodnocení člověka má vycházet z toho, co dává, ne z toho, co je schopný získat.
Většina lidí neumírá na své nemoci, ale na své léky.
Nejlepší část vzdělání je ta, kterou člověk získal sám.