Ženatý má psí život, ale lidskou smrt, neženatý má psí smrt, ale žije jako člověk.
Lidé se smějí tomu, co je směšné nebo čemu nerozumějí.
Téměř všichni lidé umírají na svoje léky, nikoli na svoje choroby.
Nezáleží na tom, aby ses vyrovnal tomu nebo onomu člověku, ale jde o to, aby ses jednou stal samým sebou.
Ti, kteří nás milují, nemilují ty, jež my milujeme. Láska mezi lidmi není tedy nic harmonického. Krása je jen v představách. Ve skutečnosti to je jen boj o právo za každou cenu - na život a na smrt.
Lidé dokážou uvěřit čemukoli, když tomu věřit chtějí, zvláště když mají po ruce důkazy, které si obratně sestrojili, aby obalamutili sami sebe.
Nejhorší na člověku nebývá to, jaký je, ale jaký není.
Sport je poslední možností mimo válku, kterou naše civilizace dává lidem k fyzické agresivitě. Sport je válce nejbližší lidská činnost, jen bez smrtícího východiska.
Strachu před policií se asi nezbavíme. Je to přirozený. Má ho každý slušný člověk. Tkví to v nedostatcích našeho společenského pořádku.
Umělecké dílo je výrazem nesdělitelné skutečnosti, kterou se člověk pokouší sdělit jiným - a kterou se někdy podaří sdělit. To je jeho paradox a jeho pravda.
Máte zájem, Excelence, stát se též bohem? Prosím! Kdo bere lidem životy, vyvolává dojem, že jim je kdysi vdechl.
Lidé, kteří si v hříchu pomáhají, nejsou si věrní přátelé, ale zrádcové a nepřátelé.
Většina lidí neumírá na své nemoci, ale na své léky.
Kde je málo lékařů a lékárníků, tam umírají lidé sešlostí věkem.
Člověk nemění sebe, člověk mění názory.