Často nemá člověk většího nepřítele než sebe samého.
Je-li cesta daleká, poznáš sílu koně. Trvá-li něco moc dlouho, poznáš srdce člověka.
Proč lidé, kteří nemají co říci, nemlčí?
Také naši předkové věřili, že lidé budou v budoucnosti lepší - tím mínili nás!
Žádný člověk není ostrov sám pro sebe. Každý je kus nějakého kontinentu, část nějaké pevniny: spláchne-li moře hroudu, je Evropa menší, jako by to byl nějaký mys, jako by to byl statek tvých přátel nebo tvůj. Smrtí každého člověka je mne méně, neboť jsem část lidstva. A proto se nikdy neptej komu zvoní hrana. Zvoní tobě.
Lidé jsou určováni poměry - ale pořádně jim to oplácejí.
Lidé nemívají málo ani tak inteligence jako spíš humoru.
Nešťastný je člověk strachující se o budoucnost.
V životě by měl člověk jednoho dne spatřit věci jakoby poprvé a vídat je tak stále. Les, řeku, prázdniny, kvetoucí třešně, déšť, hvězdnou oblohu, štěňata, všechno. Jakoby poprvé přistupoval k tomu všemu. I k vlastní ženě.
Příroda dala člověku rozum, aby se jí bránil, a srdce, aby se jí neubránil.
Hrubost, sprostota, surovost mohou být vady také duchaplného člověka.
Svoboda znamená zodpovědnost. To je důvod, proč se jí většina lidí bojí.
Kdyby si lidé necenili vzácných předmětů, nebyli by mezi nimi zloději.
Nedůslednost je to jediné, v čem jsou lidé důslední.
Věda je blahodárná; brání lidem myslit.