Ve vztahu dvou lidí musí přeskočit jiskra, kterou něco vyvolává - sympatie, zvědavost, kouzlo osobnosti - něco vás prostě na tom druhém chytí. A pak se dá navázat zlatá niť.
Lidé by měli být, čím se zdají. A kteří tím nejsou, neměli by se tím ani zdát.
Nic není mocnější nad člověka.
Lidé neslyší rádi, když příběhy, které si oblíbili, jsou srovnávány se skutečností, která je vyvrací.
Bankéř je člověk, který vám zapůjčí deštník, když svítí slunko, a chce jej zpátky, když začne pršet.
Vesmír je pouhou prchavou představou v Boží mysli - pěkně nepříjemné pomyšlení, zvláště když člověk právě složil zálohu na byt.
Závistivý člověk chudne štěstím druhého.
Umřít je pohodlné, když člověku všechno selže.
Dobrý vypravěč je člověk, který má dobrou paměť a doufá že ti druzí ji nemají.
Jak šťastní by byli někteří lidé, kdyby se starali o věci druhých tak málo jako o svoje.
Vezmete-li k sobě vyhladovělého psa a uděláte z něj zvíře kypící zdravím, nekousne vás. To je zásadní rozdíl mezi psem a člověkem.
Komplex méněcennosti zavádí lidi do politiky, dělá z lidí prezidenty, ministerské předsedy. Komplex méněcennosti vede lidi ke všem druhům ctižádosti, zločinů.
Někteří lidé by raději zemřeli, než by mysleli. A také to tak dělají.
Život není utrpení ani blaho. Život je prázdné plátno a člověk musí být velmi dovedný.
Lidé nesmýšlí o životních událostech tak rozdílně, jako o nich mluví.