Politik je krutý, mstivý, sobecký, jeho vysocešlechetná duše necouvne před žádnou nízkostí. Usiluje výlučně o blaho lidu, lidmi však upřímně pohrdá.
Závislost člověka na okolnostech je v podstatě závislost na sobě samém.
Říká se tomu láska. Ve skutečnosti je to jen nezřízená touha ovládat a vlastnit druhého člověka.
Ušlechtilý člověk pečuje o své blaho tím, že si hledí uchovat mládí.
Buď člověkem a budeš šťasten.
Skvělé je být chválen člověkem, jenž je také chválen.
Rány, které si člověk způsobí sám, se léčí těžce.
V člověku je hluboce zakořeněna vášeň za něčím se honit.
Dlouhý styk se zlem stejně jako s dobrem vede k tomu, že v něm člověk nalezne zalíbení.
Říká se, že peníze nedělají člověka šťastným - tím se jistě myslí peníze druhých.
Nudný člověk je ten, kdo se zajímá jen o sebe a nic jiného.
Poezie je psána lidmi, kteří zmeškali vlak. Nějak se utěšují psaním poezie o lásce, a lásku neznají.
Čím je člověk starší, tím víc si cení umění konstruktivního mlčení.
Svou přirozenou povahou se člověk vyvíjí v bylinu nebo v býlí, ať proto první včas zalévá, druhý pleje.
Když se člověk opravdu rozhodne něco udělat, čas se vždycky najde.