Hrozná je představa, že by lidé chodili otravovat, i když nic nechtějí.
Pravé přátelství nerozloučí ani naděje, ani strach, ani starost o vlastní prospěch. Přátelství umírá s člověkem a člověk umírá za přátelství.
Ach, jak je těžké být krásný, když je člověk ošklivý.
Čas je řekou, kterou by člověk tuze rád splavnil oběma směry.
Lidé často jako klasy se zprvu zvedají a vyvyšují, ale až uzrají do řádného zrna, počnou se pokorně sklánět.
Hloupí lidé nejsou mne tak podivní jako ti, kteří mají myšlenky dlouhé.
Abychom světu porozuměli, musíme se od něj občas odvrátit. Abychom byli prospěšnější lidem, je třeba si je chvilku držet od těla.
Je nutno mít úctu ke svobodě člověka, s kterým žijeme.
Jak krásné to bývalo, být analfabetem! I tuhle radost vzala lidem televize.
Nevěřte, že se člověk může může stát šťastným neštěstím jiných.
Člověk se zrodil v řetězech, ale někteří lidé dobyli svobodu.
Předpokládám, že myslíte jen zřídka. Je jen málo lidí, kteří myslí třikrát nebo čtyřikrát do roka. Já jsem se stal slavným tím, že myslím jedenkrát nebo dvakrát týdně.
Na to, co umějí profesoři, může člověk přijít i sám. Tomu, co umějí žáci, se musíme učit.
Jen člověk dokáže nemožné.
Většina lidí raději umírá než myslí. A přinejmenším jednou v životě to učiní.